Jelikož mám pocit, že mám tu neupovídanější holčičku pod sluncem, rozhodla jsem se sdílet s vámi některé z našich rozhovorů. Pro každý rozhovor si vyberu jedno téma, které budu probírat se svou dvou a půl letou dcerkou.

Když jsem se zamýšlela nad tématem, řekla jsem si, že se u nás běžný den točí právě kolem jídla. A i jídlo je způsob, jakým naše dcera objevuje svět. A my tak místo ticha posloucháme její nekonečné úvahy o všem možném, které promění každé stolování v malé vyprávění.

 

Jak se jmenuješ?
Vája.

Kolik ti je let?
Dvě.

S kým doma bydlíš?
S tátou a s maminkou.

 

Co to je jídlo?

Na papání je to takový slaďoučký, vaří se to a dobrý to je a papá se to.

Kam zmizí jídlo, když ho sníš?

Do bříška.

Jaké jídlo máš nejradši?

Mrkvičku a zmrzlinu. (to není pravda)

Je něco, co ti vůbec nechutná?

Nechutná mi avokádo. (to je pravda)

Dokážeš říct nějaké jídlo, které je zdravé?

Jablíčko je zdravý.

A nezdravé?

Není pro mě zdravá hořčice.

Jaké znáš třeba ovoce?

Pomeranč.

A zeleninu?

Mrkvička.

Proč bychom měli jíst ovoce a zeleninu?

Protože kdybychom to nejedli, tak by nám nebylo dobře.

Je čokoláda oběd?

Ne.

A proč ne?

Protože to je jenom sladkost.

Vaříš někdy něco?

Vařím někdy s tebou. A mám svoje dětský nože.

A co se mnou nejraději vaříš?

Kečup s rajčátkama.

Jak se pozná, že je jídlo dobré?

Když mi chutná. (ukazuje na pusu)

Kam můžeme jít na jídlo, když se nám nechce vařit?

Do restaurace.

Kdybys měla restauraci, co bys tam prodávala?

Těstovinky!

Co patří do buchty?

Borůvky a maliny.

A co ještě?

Tvaroh a mouka.

Co jedí pejsci?

Granulky.

A chceš mi ještě něco říct o jídle?

Joo! Je to červený a vždycky se to umyje a dá do misky a pak se to papá.

To je hádanka?

Jo.

Jahody?

Ne.

Tak co teda?

I se to nakrájí.

Jablko?

Jo.

A kdybys mohla jist už jen jedno jídlo na světě, tak co by to bylo?

Jahůdky.

To jsem si myslela. Tak děkuju za rozhovor.

Tak děkuju za potěšení.

 

Michaela